Hrad Krakovec – snoubí urozenost Pravdy s tvarovou bohatostí architektury

krakovec

krakovec

Hrad Krakovec – snoubí urozenost Pravdy s tvarovou bohatostí architektury Natáčely se zde filmy Ať žijí duchové! a Princ a Večernice. Krakovec (též Červený zámek, Červený hrádek) je zřícenina gotického hradu přestavěného na renesanční zámek. Zřícenina stojí na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka ve stejnojmenné obci v okrese Rakovník. Nachází se přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférická rezervace UNESCO. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Stavební historie Hrad Krakovec rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století. Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem.

Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádáných prvků. Stavba je architektonicky jednotná. Stavebníkem hradu, založeného 1381, byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok, jenž jako vedoucí královské dvorní hutě a jeden z oblíbenců krále Václava IV. vybudoval vskutku pohodlné a architektonicky vyspělé sídlo. Na zbytcích hradu se můžeme dodnes přesvědčit o tom, že Jíra z Roztok byl vskutku bohatý a vlivný muž. Hrad jím zbudovaný byla velkolepá výtvarně vyspělá luxusní stavba, směle konkurující obytným komfortem hradům královským. Ze ztajené duše hradu nám také povstává obraz Mistra Jana Husa a zpřítomňuje jeho přemýšlení o pravdě boží, kterého zde roku 1414 hostil Jindřich Lefl z Lažan, před jeho odebráním se na kostnický koncil. Samotný palác byl vystavěn jako trojkřídlá dvoupatrová budova. Ke stavebním úpravám došlo začátkem 16. století (pozdně gotická okna) a v 17. století (nedochované renesanční štíty). Věž půdorysného tvaru podkovy v čele jádra hradu je vyzděna z lomového kamene. Krakovec nebyl nikdy podstatně přestavován. Roku 1783 vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny. Roku 1855 došlo ke zřícení velké části kaple, v roce 1883 bylo strženo východní křídlo dynamitovou náloží. Od roku 1914 probíhají zajišťovací práce. V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří. Mistr Jan Hus se loučí s vlastí Hradu Krakovci bylo souzeno, aby se stal posledním útočištěm mistra Jana Husa, když byl prohlášen za kacíře a vypuzen z Prahy. Z Táborska, z Ústí Sezimova po smrti svého příznivce Jana z Ústí přijel na Krakovec, přijav pozvání pana Lefla z Lažan. S těžkým srdcem loučili se s ním jeho přátelé, leč Hus rád zavítal do nového kraje, aby i tady rozšířil svoje myšlenky a zanítil v českých srdcích Krakovec GPS 50°1’1.330″N, 13°38’21.145″E

a (1) a (2) a (3) a (4) a (5) a (6) a (7) a (8) a (9) a (10) a (11) a (12) a (13) a (14) a (15) a (16) a (17) a (18) a (19) a (20) a (21) a (22) a (23) a (24) a (25) a (26) a (27) a (28) a (29) a (30) a (31) a (32) a (33) a (34) a (35) a (36) a (37) a (38)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>